Váš nákupní košík je prázdný!
Mnoho z nás si neuvědomuje, kolik jídla denně vyhodí – od nedojedených zbytků po zkažené ingredience. Často tomu je právě proto, že nedokážeme odhadnout množství, které reálně spotřebujeme, a nakupujeme více, než je potřeba. Plýtvání potravinami se stalo globálním problémem a je nutné se jím zabývat a bojovat proti němu. Právě proto jsme se mu rozhodli věnovat sérii článků plných informací a tipů, jak omezit svůj dopad na minimum.
Dle Organizace OSN pro výživu a zemědělství se až třetina světově vyprodukovaného jídla vyhodí či znehodnotí. Pro představu byste tímto množstvím mohli nasytit zhruba tři miliardy lidí. Více než polovinu má na svědomí špatné nakládání v domácnostech, následuje vyhození při výrobě a během zpracování, ve stravování a na konec se staví maloobchody s velkoobchody.
Zajímavostí je, že domácnosti s více osobami zacházejí s potravinami opatrněji, kdežto jednotlivci mají sklon toho nakoupit více a pak nejsou schopni to zpracovat. Dalším problémem jsou i pojmy ,,minimální trvanlivost‘‘ a ,,spotřebujte do‘‘, kvůli čemuž také vznikají velké ztráty. Minimální trvanlivost neznamená rovnou zkažené jídlo – naopak je obvykle zcela v pořádku a můžete ho bez obav zkonzumovat. Kdežto ,,spotřebujte do‘‘ už značí termín, po kterém může být potravina zdravotně závadná.
Spoustu dalších důležitých informací můžete najít na stránkách ZACHRAŇ JÍDLO, kde jsme i my načerpali inspiraci pro článek a kde na vás čekají pouze aktuální a ověřená data týkající se této problematiky. V příštím dílu se společně zaměříme na praktický návod, jak omezit plýtvání na minimum, ne-li ho úplně zastavit.
Zajímáte se o problematiku plýtvání jídla? Podělte se s námi na našem instagramovém nebo facebookovém profilu.
Ekologie
