VELIKONOČNÍ TÝDEN

Velikonoční týden připomínající příběh zatčení a umučení Ježíše Krista je již v plném proudu a ani letos se nevyhneme určitým změnám a omezením. Především na Velikonoční pondělí, kdy přijdeme o oblíbené koledování po celém sousedství. Přestože se mnoho jiných tradic z předchozího Svatého týdne nezachovalo, zkusme si je oživit a zařadit je do našich oslav. Znáte například význam všech jednotlivých velikonočních dnů a co byste během nich měli dodržovat?

Svatý týden trvá od Květné neděle a vrcholí třídenním také zvaném triduum, jež představuje nejvýznamnější dny Velikonoc. Tyto dny byl Ježíš Kristus umučen, pohřben a následně vzkříšen (Večer Zeleného čtvrtku – večer Božího hodu velikonočního). Pojďme si je jednotlivě rozebrat a začněme rovnou u Květné neděle.

Uchovejte si zbytky velikonočních dobrot v obalu od KEEP LEAF.

KVĚTNÁ NEDĚLE – Tento den slouží jako připomínka příchodu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kdy byl uvítán palmovými ratolestmi. Proto se i dnes v kostelech světí ratolesti a to především kočičky či větvičky vrby či břízy.

 

MODRÉ PONDĚLÍ – Tradice velí, že byste neměli chodit do práce, i když se to již nedodržuje. Co je ale častější, je zahájení velkého úklidu.

 

ŠEDIVÉ ÚTERÝ – Úterý je čas na vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě.

 

ŠKAREDÁ STŘEDA – Tento den byl Ježíš Kristus zrazen za 30 stříbrných Jidášem, jedním ze svých učedníků. Ten se na něho údajně škaredil, a proto středa získala tento název. Vyhněte se jakémukoliv mračení, jinak vám to zůstane. Navíc se k tomuto dni řadí i vymetání sazí z komína a pečení jidášů (sladké pečivo).

 

ZELENÝ ČTVRTEK – Snídají se upečené jidáše a připravují zelené pokrmy plné jarních bylinek (z kopřiv, pažitky, špenátu...). Oficiálně začíná také triduum, kdy proběhla Poslední večeře, po níž byl Ježíš zatčen.

 

VELKÝ PÁTEK – Zhruba ve tři hodiny odpoledne byl Ježíš Kristus ukřižován a poté pohřben. Podle pověstí se tento den objevují poklady v různých puklinách v zemi a skalách. Nemělo by se pracovat se zemí a půjčovat své věci, aby nebyly očarovány.

 

BÍLÁ SOBOTA – Sobota se nese v duchu smutku, neboť byl Ježíš již druhý den v hrobě. Po západu slunce však přichází Velká noc (= Velikonoční vigilie), kdy vstal z mrtvých. Během dne se dodržovalo i mnoho zvyků jako vymetání hmyzu z domu za zvuku kostelních zvonů, třesení ovocnými stromy pro dobrou úrodu či pálení ohně před kostelem, kam lidé nosili polínka ze svých domů.

 

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ – Slavnostní atmosféra panuje všude kolem, neboť se slaví Zmrtvýchvstání Páně. Po půstu začínajícím od středy se může jíst opět maso a tak se konaly bohaté masové hody. Je rovněž zvykem péct beránky a mazance a plést pomlázky na další den.

 

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ – Dříve se slavily především předcházející dny, ale v posledních letech získalo svou popularitu především pondělí. Vrcholí oslavy Zmrtvýchvstání Páně a pánské pokolení chodí koledovat k děvčatům. Zpíváním velikonočních koled si vyslouží vajíčko či jakoukoliv odměnu jako sladkosti atp. Ke snídani se jí beránci, mazance nebo také nádivka. Dnes také platí, že dívky mohou polít všechny koledníky, kteří přijdou po dvanácté hodině dopolední.

 

Znali jste všechny tradice vázající se k jednotlivým dnům? Jste již připraveni na Šedivé úterý? Podělte se s námi na našem instagramovém nebo facebookovém profilu.